Pohřeb patří mezi emocionálně nejnáročnější situace v našem životě, je nejen posledním rozloučením se zesnulým přítelem nebo rodinným příslušníkem, ale jde zde také o vyjádření podpory nejbližším pozůstalým. Etiketa na pohřbu je důležitá. Ať už jdeme na pohřeb v jakékoliv pozici, vždy bychom se měli dobře připravit a vyjádřit tak soustrast i úctu.
Oblečení na pohřeb
Při hledání správného ošacení je třeba zohlednit, jaký byl váš vztah k zemřelému člověku. Zpravidla platí, že čím blíže k zesnulému, tím tmavší by zvolený oblek měl být. Na pohřeb v rámci rodiny je černá barva samozřejmostí. Pokud se jedná o rozloučení s člověkem, kterého jste tolik neznali, oblečte se do tmavších odstínů hnědé, modré, fialové nebo šedé.
Muži by měli mít tmavý oblek bez lesku a nápaditých vzorů. Bílou košili, černou kravatu a černé boty. Samozřejmostí jsou také černé ponožky. V krajním případě lze tolerovat i velmi tmavé, nejlépe černé džíny a tmavou košili. Vše samozřejmě bezchybně čisté.
Více o oblečení pro muže >>
Ženy musí mít vždy zahalená ramena a kolena. V případě úmrtí v užším rodinném kruhu jsou samozřejmostí šaty černé barvy, v jiných případech ovšem postačí šaty tmavé. Tmavý šátek přes hlavu také může patřit ke smutečnímu úboru, stejně jako černá kabelka, případně černý klobouk. Vždy je třeba volit oblečení tmavé a konzervativní.
Více o oblečení na pohřeb pro ženy >>
Čemu se vyhnout?
- Světlé džíny
- Křiklavé barvy
- Výstřihy a minisukně
- Sportovní obuv
- Špinavé oblečení
Průběh pohřbu
Průběh civilního pohřbu s obřadem ve smuteční síni je zpravidla následující:
- Po příchodu do obřadní síně přichází na řadu pokládání květin k rakvi, případně přímo na rakev.
- Po položení květin následuje skladba z hudební produkce.
- Po hudebním doprovodu přichází na řadu řečník, případně více řečníků.
- Následuje opět hudební produkce a odvoz samotné rakve (v některých případech rakev zůstává na místě po celou dobu obřadu).
- Kondolence nejbližším pozůstalým.
Průběh církevního pohřbu je odlišný. Po příchodu do kostela se hosté usadí a po vyslechnutí hodinové mše následují nosiče rakve z úzkého rodinného kruhu na hřbitov, kde mohou sledovat uložení rakve do hrobu.
Emoce na pohřbu
Pohřeb slouží nejen jako důstojné rozloučení, ale i prostor ke zpracování nejsilnějších emocí spojených s odchodech blízkého člověka. Na pohřbu vytanou myšlenky a vzpomínky, je přirozené zde dát průchod emocím. Vždy je tak ale potřeba dělat s ohledem na nejbližší pozůstalé. Zde se dozvíte více o procesu vyrovnání se ztrátou blízkého člověka.
Jak kondolovat?
Na kondolenci neplatí žádná šablona. Pokud nevíme, jak slovy vyjádřit soustrast, postačí i silné stisknutí ruky a prostá jednoduchá slova, vyvarujeme se tak případné trapné situaci. V každém případě platí, že se musíme vyvarovat planých frází. Všeobecně přijímaná hranice kondolencí jsou přibližně dva týdny poté, co k úmrtí došlo.
– Kondolence na pohřbu
Při kondolenci pozůstalým přímo po pohřebním obřadu je nejvýmluvnější tiché podání ruky a jemný úklon. Pronesená slova „Upřímnou soustrast” plně postačují. Dbejte také tiššímu projevu. Pokud chcete nabídnout pomocnou ruku pozůstalému, rozhodně toto nespojujte s kondolencí, vaše nabídka musí počkat na později.
– Písemná kondolence
Pokud volíme kondolenci formou dopisu je třeba mít na paměti, že dopis musí vyjadřovat osobní emoce. Rozhodně se v tomto případě musíme vyvarovat elektronické cestě, tedy žádné e-maily a sms, taková kondolence je považována za urážlivou. Nevhodné je také použití telefonu k ústní kondolenci. Nejvhodnější je stručně napsaný dopis na bílém papíru. Stejně jako v případě ústní kondolence platí, že volíme spíše prostá a jednoznačná slova.
Pohřební hostina
V dnešní době již velkolepé hostiny nemají tak silnou tradici jako dříve. Nejčastěji se setkáme s hostinami spíše pro blízké příbuzné, než široký okruh známých. Samotná účast na hostině není povinná, stejně jako není povinností pohřební hostinu organizovat, pokud jste blízkými příbuznými. V tomto případě je vše jen na vlastním uvážení. Pokud se rozhodnete pohřební hostinu pořádat, i zde je třeba dodržovat etiketu. Nesmíte očekávat, že hosté pojedou na hostinu hromadnou dopravou, případné dopravení všech hostů je nutné zajistit. Pohřební hostiny dají rozdělit na tři základní typy:
– Číše vína
V tomto případě jde o krátké setkání v odpoledních až večerních hodinách. Nejedná se o hostinu jako takovou, pouze krátké uctění památky zesnulého u sklenky vína. Je možné podávat drobné pohoštění, jako jsou mandle, oříšky atd.
– Oběd v restauraci
Na oběd se zve pouze nejužší rodina, případně pouze velmi blízcí přátelé zesnulého. Meny můžete zvolit sám, jakožto hostitel, nicméně v poslední době je často zvykem, nechat hosty vybrat dle jídelního lístku. Před samotnou objednávkou je pronesen krátký přípitek na počest zesnulého.
– Domácí hostina
Tato tradice je dnes již záležitostí spíše venkova, nicméně není neobvyklá. Schází se zde mnohočetná rodina včetně vzdálených příbuzných. Podává se vždy doma připravený a úplný oběd (polévka, hlavní chod, zákusky a výrobky studené kuchyně) a samozřejmě alkoholické i nealkoholické nápoje. V takových případech je ale třeba mít doma dostatečné vybavení (od dostatku židlí a stolů, přes ubrusy, prostírání, příbory až po dostatečně velké hrnce pro vaření) na pořádání akce pro tolik hostů.
1 komentář u „Etiketa na pohřbu“
[…] svůj vztah a city k zesnulému. Barvu květin je vhodné vybírat s ohledem na tradiční smuteční zvyklosti. Ženy dostávají na svou poslední cestu nejčastěji žluté nebo růžové květiny, muži […]